12. Z Kutnohorska: Kaňk r. 2021

Navštívit Kaňk za slunného nebo polojasného počasí je zábavné, když se fotografuje. Dne 3. července 2021 jsem uvedeného roku byl na místě potřetí, fascinován nedávným svým nálezem krasce Anthaxia suzannae, jehož výskyt na lokalitě je ovšem znám. Zapomněl jsem, že jsem botanik a nějaké květy jsem hledal jen kvůli možné přítomnosti krasců! 

Cestou jsem prohlížel větvičky borovic, protože i tam by mohl být nalezen jeden druh krasce. Toho jsem nenašel, ale radoval jsem se i z 18 mm velkého exempláře prý hojného brouka tesaříka borového (Spondylis buprestioides). 

Jen 5 mm velká vosička zlatěnka číhavá (Hedychrum niemelai) je hnízdní parazit jiných blanokřídlých, a sice uzlatek (Cerceris) z čeledi kutilkovité. To mám z internetu, ale dál by musel vysvětlovat specialista, nikoli botanik.

Zlatěnka číhavá je tvoreček, který se musí vyčíhat, neboť je neposedná a přeletuje. Její lesk se zaskví ve slunci jen na okamžik, jaký zachytil tento záběr. Asi je vzácná, nevím, ale určitě je nádherná.

Tohoto krasce lesknavého známe již z předešlé povídky. Tak krásně zbarvenou samičku jsem však loni nezastihnul, a tak přidávám tuto, sedící na heřmánku pravém. 

Krasec Anthaxia suzannae bývá viděn na bílých květech, zde na řebříčku obecném. Vybral jsem další tři obrázky, neboť jeho měňavý třpyt je úžasný a těžko zachytitelný. Zvětšení je značné, skutečný brouk je svými 6 mm malý.

Listokaz zahradní (Phyllopertha horticola) na řebříčku obecném.

Kovařík začoudlý (Agriotes ustulatus)

Tesařík černošpičný (Stemurella melanura)

Tesařík obecný (Stictoleptura rubra), 2 cm velký brouk právě vylíhlý z tlející borovice. 

Tesařík tesaříkovitý (Judolia cerambiciformis) velký 12 mm - brouk, který mi udělal radost!

Outkovka rumělková (Pycnoporus cinnabarinus) je chorošovitá houba, rostoucí na spadlé mrtvé třešňové větvi. Živé stromy nenapadá. Může růst i na jiných dřevech, třebas jeřábovém, březovém aj.

Obrátil jsem větev, aby byla vidět spodní strana outkovky rumělkové.

Vrbka úzkolistá (Chamaerion angustifolium) je běžným druhem na lesních pasekách. Může být hostitelským druhem pro housenky velkých nočních motýlů, lišajů (viz níže). 

Již jsem opouštěl lokalitu a na pasece jsem ještě prozkoumal porost vrbky úzkolisté (Chamerion angustifolium). Tam jsem nalezl tuto velkou housenku lišaje vrbkového (Deilephila elpenor).

Na témž místě jsem nalezl i tuto housenku lišaje svízelového (Hyles gallii). Mívám s sebou pravítko, abych mohl doložit velikost některých objektů. Zkuste si však držet měřítko v ruce levé a fotoaparát v ruce pravé!  

Přiznám, že v příštích dnech dovolené mne Kaňk přitahoval jako Magnetová hora.  Proměny počasí slibovaly možný výskyt dalších objektů pro fotografování, tedy uspokojení nad tím, že jsem svého času koupil drahý objektiv makro s pevným ohniskem 100 mm PENTAX, dosud málo požívaný.  "Výtěžnost" lokality by asi byla nejlepší někdy v květnu; teď, v létě, jsem prosil přírodu o jediný "bonbónek" připadající na jednu exkurzi. Za ten jsem považoval  nějakého třebas hojného, ale pěkně vypadajícího tvorečka, jaké sem tam přilákaly nyní již nehojné květy různých rostlin.  Poslední letošní návštěva budiž pro tohoto bludného botanika zpestřena příběhem! Tak rozhodna příroda.

Na takovém porušeném květenství chrastavce sedělo cosi nápadného a divného. Pavouk odhadem 8 mm velký, se složenýma nohama, s nímž sdílela stanoviště včela; lépe řečeno, exoskelet včely. Tato vycucaná mrtvola byla dílem tohoto teplomilného a vzácného pavouka, zvaného běžník skvostný (Synema globosum).

Pošimral jsem běžníka (resp. dle popisu tuto samičku běžníka) stéblem trávy, aby něco předvedla. Stalo se: Držela v kusadlech nebohou mušku. Proto tak zasedla s končetinami složenými.  

Pavoučice předvedla tvarovou odlišnost od ostatních skupin pavouků. Má totiž končetiny připojeny k hlavohrudi z boku, přičemž první dva páry jsou výrazně větší než zadní. Slouží k uchopení kořisti - létajícího hmyzu, jako jsou mouchy, včely nebo třeba motýli.

Příběh skončil tím, že jeho hrdinka opustila scénu elegantním zmizením v bludišti přízemní vegetace, kam se spustila po několika akrobatických kouscích na neviditelném vlákně.