Z Kutnohorska: Kaňk  (r. 2019)
Sem vložte podnadpis

Kaňk je chráněné území ležící vlastně na okraji Kutné Hory. Proslul vápnitým slínovcem se zkamenělinami z druhohorního moře. Nejsou nijak skvostné, mají hlavně hodnotu pro specializované odborníky. Kromě toho je Kaňk krásným kusem přírody a jeho část hostí travnatá teplomilná společenstva. Některá jsou spásána ovcemi, další jsou ve staré třešňovce, jiná na erozních svazích kolem cest.

Zbystřil jsem, jakmile jsem uviděl klasy trávy válečky prapořité (Brachypodium pinnatum). To je charakteristický druh společenstev  tzv. bílých strání, jež jsem kdysi studoval v Českém středohoří. Fytocenologicky svaz Cirsio-Brachypodion pinnati, řekl jsem si, a již jsem pátral po zajímavostech.

Hned úvodem musím napsat, že místo se mi velmi zalíbilo tím, jak je o ně pečováno po stránce ochrany přírody. Je to navíc i hezky vysvětleno pomocí naučných tabulí. Prý na tom mají zásluhu "Lesy Kutná Hora" - a já smekám klobouk. Například neustálý tlak křovin je regulován nejen vysekáváním, ale i řízenou pastvou. Ovečky jsou pohledné a dělají dobrou věc: Regulují příznivě konkurenční poměry ve vegetaci. Díky nim zde lze vidět porost bodláku obecného (Carduus acanthoides), dokonce i v bílé, albinotické formě. Je to dvouletý bodlák, který potřebuje k obnově své populace rozrušený půdní povrch a obohacení půdy živinami, například právě z trusu ovcí. Za slunečných dnů tam hodují všelijací motýli, celkem časté jsou babočky bodlákové a dva zastižení otakárci ovocní se mi zdáli zvláště velcí, dobře vyvinutí.

                    Není to krása? Zdá se, že svět je tu a tam ještě v pořádku!

Porost bodláku obecného (Carduus acanthoides) uvnitř ohradníku. V pozadí je terén s žádoucím teplomilným rostlinným společenstvem, podporovaným pastvou.

Běžná a málokdy se vyskytující, tedy vzácná albinotická forma bodláku obecného.

Babočka bodláková (Vanessa cardui) má housenky živící se buď na kopřivách, anebo na bodláku obecném. Je to tažný motýl, který migruje mezi jižní Evropou a naším územím.

Otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), zde fotografovaný na Kaňku, je velký až 8 cm. Létá jiným způsobem než jiní motýli, plachtí, jako by byl ptákem. Většina druhů otakárků jsou motýli tropičtí. Housenky tohoto druhu se živí na trnkách a hlozích.

Budete se divit, ale i botanikovi dělá dobře pohled na celkem obyčejné, poměrně časté rostliny. Takové, jaké jsou na následujících fotografiích z Kaňku. Je ale pravda, že bych býval byl zklamán, kdybych nenašel tam uváděný čistec německý, o němž bude ještě řeč.

Hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum).

Tolice srpovitá (Medicago falcata).

Česnek planý (Allium oleraceum)

Hadinec obecný (Echium vulgare)

Chrpa čekánek (Centaurea scabiosa)

Kozí brada východní (Tragopogon orientalis)

Chrpa latnatá (Centaurea stoebe)

Starček přímětník (Senecio jacobaea)

Divizna knotovitá (Verbascum lychnitis)

Chrastavec rolní (Knautia arvensis); normálně je modrofialový, ale na Kaňku je hojná tato forma, prý vzniknuvší introgresní hybridizací s Knautia kitaibelii, rozšířeného druhotně do Čech z Karpat. 

Kavyl vláskovitý (Stipa capillata)

Bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum)

Čistec německý (Stachys germanica) mezi travou na okraji třešňovky.

Luxuriosní rostlina téhož druhu u ohradníku s ovcemi.

Čistec německý je pohledná rostlina, ale je jen dvouletý, a proto není využíván jako okrasný druh.

Čistec německý je vzácný a vyskytuje se na teplých lokalitách. Není německým endemitem a těžko soudit, proč mu dal Linné tak matoucí, a proto špatné jméno. 

Problémem pro tuto krátkověkou rostlinu je obnova a udržování její populace. Na Kaňku dříve asi byla hojnější, rozptýlena na více místech, jak lze usoudit podle tabulek upozorňujících na její výskyt tam, kde dnes není. Zdá se, že zejména semenáčkům vadí přílišná konkurence trav, ale také to není rostlina patřící do krátkostébelných řídkých společenstev na víceméně obnaženém vápenci či slínovci.

V roce 2019 jsem nalezl čistce německé jen v jediné oblasti, ponejvíce v řadě podél ohradníku s ovcemi. Ovce okusují trávy i skrze oka pletiva, čímž patrně upravují konkurenční poměry. Také toto místo zásobují dusíkem. To očividně čistcům vyhovuje. Uvnitř ohradníku však čistec nebylo vidět. Ukazuje to, že ekologie druhu, vlastně nejvzácnějšího z místní flóry,  není nijak jednoduchá a jasná.  

Vřetenuška pozdní (Zygaena laeta) je přinejmenším stejnou vzácností jako čistec německý a je velmi teplomilná; ale na jedné z naučných tabulí je upozorněno na výskyt zcela jinak vypadající vřetenušky čičorkové (Z. ephialtes). Zastihl jsem dne 13. 7. 2019 jen tohoto jedince vřetenušky pozdní.

Housenky tohoto motýla, vřetenušky pozdní, se živí na máčce ladní (Eryngium campestre), která je zde vidět uprostřed mezi kvetoucími bělozářkami  větevnatými (Anthericum ramosum).

Pestrokrovečník včelový (Trichodes apiarius) měří jen asi 1,5 cm. Číhá obvykle na květenstvích, kde požírá ještě drobnější hmyz, ale konzumuje i výživný pyl. Jeho larvy jsou dravé a vyvíjejí se na úkor samotářských včel, ale mohou se vyskytnout i v úlech obyčejných včel medonosných. Je to též teplomilný brouk.

Květomil žlutý (Cteniopus sulphureus) je asi 7 mm velký teplomilný brouček. Zde se živí nektarem z květů plané mrkve obecné (Daucus carota). Potíže při fotografování tkvějí v tom, že brouček je plachý a rád se noří do květenství a skryje se pod květy.

Dlouhoústec krvavý (Lygistopterus sanguineus), brouček velký jen do 12 mm, byl na Kaňku ke spatření také na květenstvích mrkve obecné. Jeho larvy jsou dravé a žijí pod kůrou na pařezech stromů s tvrdým dřevem; snad i ve zdejší třešňovce, na úpatí kmenů záměrně ponechávaných mrtvých přestárlých stromů.  

Bradavičník zelený (Cordylepeherus viridis)

Živil se pylem z květenství mrkve i drobnou kořistí, ale byv vystrašen fotoaparátem uletěl v mžiku.  

Teplomilná ploštice zákeřnice červená (Rhynocoris iracundus) útočí na kořist nejprve předníma nohama. Potom ji nabodne sosákem, který nosí v klidové poloze ohnutý pod tělo. Číhá na rostlinách a bystře sleduje okolí. Vidí-li fotografa, stále ustupuje do zákrytu stonku. Není proto snadné vyfotografovat ji.  

A k tomuto dobrodružství, tedy setkání s neobyčejnými organismy, je na Kaňku ještě ta vymoženost, že v restauraci u blízké rozhledny vaří dobrou kávu. Ta lokalita tedy nemá chybu!