Hyzdič na Rohatci
Sem vložte podnadpis

Rohatec u Duban a Libochovic, význačná lokalita teplomilných rostlin a živočichů, s extrémním mikroklimatem, jak věděli naši předkové, a proto ji již od r. 1943 chránili; dnes je ponechána napospas.   

Velmi specifická poloha Rohatce v krajině: Ve srážkovém stínu na jižní výspě Českého středohoří, přitom blízko velké řeky, v nízké nadmořské výšce, vystavená větrům ve volné krajině, v zimě obvykle s holomrazy. Je pár kilometrů mimo hranice chráněné krajinné oblasti, ač k ní jako prvotřídní biotop organicky patří.

Pahorek s vrcholem ve výšce 264 m n. m. a s relativní výškou vůči okolní zemědělské krajině  jen 50 m, s velmi členitým reliéfem vytvořeným při dávné těžbě čediče a sopečného tufu.  Vznikl ve třetihorách, současně s celým Českým středohořím. Objevil se jiným způsobem než velké kopce  dohledu, jako je Hazmburk, Oblík, Raná, Říp, a sice nikoli vtlačením čedičové lávy zdola do mocných druhohorních sedimentovaných hornin (jako žíly či lakolity). Byl vytvořen výbuchem, protože čedičová láva se setkala s velkým množstvím vody, jíž byl prosycen druhohorní slínovec. Z vody vznikl vařící se minerální roztok a pod zemí náhle stoupl tlak na obrovskou hodnotu, stačící k výbuchu, strhujícímu z hlubin kusy nadložní horniny a rozžhavený sopečný popel. Vše zapadlo zpět do sopouchu a speklo se do snadno zvětratelné masy. Dnešní pahorek je pouhým zbytkem tehdy mohutnějšího a vyššího vulkánu, kde byl erozí a denudací obnažen i přívodní kanál ucpaný ztuhlým čedičem. Ten pak jistě končil na vrcholu skaliskem. Tak se prozradil zdroj cenné horniny, skýtající po vylámání kameny vhodné ke stavbním účelům. Na snímku je vlevo vidět rozpadavý tuf, vpravo od něj je černá jáma (bývalý sopouch) se zbytky těženého čediče na stěnách.

Na úpatí Rohatce jsou ještě hromady čediče zanechané po těžbě. Nikdo nezapsal, kdy se na Rohaci kámen lámal, ale muselo to být již v dobách dávno minulých, ve středověku, když se stavěly chalupy sice roubené, ale s kamennou podezdívkou (Vondruška V., 2010: Život ve staletích.13. století.- nakl. MOBA Brno).  Ostatně, nejsolidněší stavbou té doby jistě byl Kostel svatého Petra a Pavla v blízkých Dubanech, stavba z poslední čtvrtiny 13. století. Kameny z Rohatce má nejspíše v základech.

Na snímku pořízeném z vrtulníku jsem zachytil krajinu se zamlženým podzimním Středohořím na horizontu, zříceninou Hazmburkem (vpravo vzadu), Rohatcem (vpravo vpředu) a pahorky Visálkem a Viselcem (zalesněným) v poli vlevo.

Pohled na opačnou stranu, pořízený z úpatí Rohatce,  zachycuje obec Dubany ležící při Ohři, se zmíněným středověkým kostelem, na horizontu je památný Říp (foto R. Novotná).

Zmíněný vrtulník nebyl vlastní, ač u nás, zpravidla majetných přírodovědců, je vlastní letadlo obvyklé. Pilot (vpravo) se však octl v mých službách, neboť  jsem se prokázal poukazem na vyhlídkový let, který mi darovala dcera k šedesátinám (foto R. Novotná).

Již se vznášíme z letiště Sazená pod Řípem (autor tohoto příspěvku vpravo), abychom se přiblížili nad Rohatec.  

Dne 15. 9. 2009 jsem z vrtulníku pozoroval suchou step na JZ, J až JV úbočí Rohace (přibližně uprostřed), a také zelenější vegetaci na sesouvajícícm se slínovcovém území za Rohatcem směrem k Visálku. Všude tam jsou botanické a zoologické vzácnosti, pro které již známý kantor a vědec autodidakt J. Šimr doporučoval Rohatec k ochraně ve formě reservace. Stalo se tak:

Za tento pozoruhodný listinný doklad děkuji znalci libochovické historie Tomáši Černému, členu redakční rady Libochovických novin a badateli tamtéž zajímavě publikujícímu .

Vzorek vybraný ze vzácností Rohatce

Stepní tráva kavyl sličný (Stipa pulcherrima), oficiálně druh silně ohrožený.

Česnek okrouhlý (Allium rotundum), pro silný úbytek lokalit je považován za druh ohrožený.

Bodlák nící (Carduus nutans), jedna z nejhezčích rostlin skalních stepí, považovaná za vzácnější druh vyžadující pozornost.

Třezalka sličná (Hypericum elegans), považovaná oficiálně za druh silně ohrožený.

Kokrhel luštinec (Rhinanthus alectorolophus) je vázán na území bývalých polí na úpatí Rohatce. Je to jednoletý hemiparazit, na ústupu, nyní dosti vzácný. 

Pipla osmahlá (Nonea pulla) je považována za vzácnější druh vyžadující pozornost.

Hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), silně ustupující druh jsoucí na červeném seznamu jako druh ohrožený. Je krátkověký a závislý na mykorrhize. Roste na slínovcovém úpatí Rohatce.

Divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), ohrožený druh skalních stepí.

Vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa), ohrožený druh, preferující podloží z tufu.

Z živočišstva jeden příklad za všechny: vřetenušky

Vřetenuška obecná (Zygaena filipendulae) je svého rodu nejčastějším druhem severních Čech, ale vstoupila do vědecké literatury (Havelda, Sborn. Severočes. Muz., Přír., 2016: 79). 

Vřetenuška ligrusová (Zygaena carniolica).

Vřetenuška čičorková (Zygaena ephialtes).

Vřetenuška pozdní (Zygaena laeta).

Právě vřetenuška pozdní je nejvzácnějším a nejohroženějším českých druhem.

Nyní, když bylo vystaveno na odiv něco z krás krajiny a z druhového bohatství Rohatce, je pochopitelné, že na tuto lokalitu se vypravují poutníci, turisté a jejich děti. Z vrcholu se jim naskýtá pohled na panorama Českého středohoří, od Oblíku, Rané a Milé u Loun (skupina vlevo) až po dvouhrbý Lovoš a Hazmburk s nejkrásnější hradní zříceninou Čech!  

Dne 15. března 2017 jsem ale pozoroval jakýsi již z dálky rušivý hyzdič. Vypůjčuji si toto případné odznačení, vytvořené hercem Bolkem Polívkou, neboť trčící umělá hmota v raritní maloplošné stepi je ohyzdná.

Zjistil jsem, že jde o barel s množstvím jakési formalínem páchnoucí  tekutiny; zapuštěný do poloviny v půdě. Označení výstražnými nálepkami "vysoce toxický" a "žíravý" sotva zapůsobí na všetečné děti.

Toto "měření", tedy zanechání vysoce nebezpečné látky v nápadném otevřeném barelu je vlastně obecným ohrožením; soudě dle výstražných nálepek zcela uvědomělým.

Zkusil jsem vypátrat, co tak surově instalovaný předmět může pomoci vyzkoumat, ale na internetové adrese uvedené na barelu nic nenajdete. Musíte si adresu opravit na https://lape.prf.jcu.cz/ , a pak se vyjeví, že jde o "laboratoř archeobotaniky". Samozvaní  reprezentanti z dalekých jižních Čech, bažící zřejmě po jakémsi grantu. Etika ve vědě  jde pak stranou a ohled na přírodní hodnoty a nároky obyčejných poutníků zjevně neexistuje. Jaká to hanba!

Divizny velkokvěté (Verbascum densiflorum) ve stepi na jižním úbočí Rohatce. 

Chrpy latnaté (Centaurea stoebe) na jihozápaním úbočí Rohatce.