11. Z Kutnohorska: Kaňk r. 2020
Sem vložte podnadpis

S tímto kopečkem u stejnojmenné obce, z něhož je krásně vidět na Kutnou Horu, se lze seznámit v předešlé povídce. Počátkem července r. 2020 jsem jej během krátké dovolené propátral dvakrát, za různého počasí (poprvé polojasného, podruhé zase v souladu s předpovědí zamračeného s deštíkem), a čekal, zda mi příroda něco nabídne k očumování a fotografování. Myslel jsem zejména, že místo některých fotografií v povídce č. 10 dosadím nové, lepší. Perun, patron geobotaniků, dělal divy a poskytoval i za toho horšího počasí krátké chvíle slunečního svitu, právě když jsem to potřeboval. "Kořist" postupně vyčíhaná stojí za toto další sdělení a rozšíření loňské zprávy z Kaňku.

Takovýto ježatý trs kosatce musí každým botanikem cuknout! Podle listů to vypadá, že jde o kosatec bezlistý (Iris aphylla), atraktivní druh, který mohl být kýmsi kdysi vysazen, ale také může být na daném vápencovém skalnatém podkladu původní. Pátral jsem po plodenství, anebo alespoň po suchých zbytcích po jarním kvetení (někdy počátkem května).

Trs byl však jalový, což se na některých stanovištích stává. Nalezl jsem jej pod hlohem u cesty asi 40 m od plotu kolem jediného domu, který na jižním úbočí Kaňku je.  Někde v ředinatých křovinách může být i další, více jsem nepátral. 

Tento kvetoucí kosatec bezlistý byl fotografován v Českém středohoří pod hradem Skalka. Uvádím jej zde pro patrioty, kteří by příště v květnu mohli najít podobné květy i někde na Kaňku. Šťastný nálezce nechť mne nezapomene informovat na adrese studnicka.cz@seznam.cz .

Hojnost čistců německých v ohradníku -     - místo dobrodružství č. 1.

Ohradník, na jehož obvodu rostly loni fotografované čistce, byl neobsazen a otevřen. Nalezl jsem takovýto porost, vzniklý díky vlivu dobře prováděné pastvy.

Na porost občas přilétaly drvodělky potulné (Xylocopa valga), největší včely žijící v Čechách, s tělem dlouhým 20-30 mm. K létání potřebují alespoň polojasné počasí. Je-li den příliš horký, přes poledne přestávají létat.


Drvodělky jsou včely samotářské, vrtající v trouchnivém dřevě chodby. Žijí v poměrně teplých oblastech. Na Kaňku hledaly nektar jen na čistci německém, a vůbec ne na též hojném (a stejně vysokém) hadinci obecném, jenž byl přitom vítanou pastvou pro čmeláky.  

Dobrodružství č. 1 spočívalo v tom, že jsem se snažil udělat takovouto fotografii, kde by byl vidět okamžik, kdy se hnědá průsvitná křídla drvodělky potulné ve slunci zářícím z vhodného směru modře zalesknou. Drvodělky jsou přitom velmi plaché, neposedné, sají jen krátce, mění polohu i rostlinu, a potom nadlouho kamsi do dáli odlétají. Musí se fotografovat teleobjektivem, z ruky (a se stabilizací obrazu), nejlepší je zaostřovat manuálně.  

Pátrání po krascích - dobrodružství č. 2.

Na jedné z naučných tabulí se uvádí výskyt našeho nejkrásnějšího krasce. Jmenuje se krasec třešňový a zdejší rozlehlý sad ze starých prosychajících i ponechaných již uschlých třešní je pro něj ideálním líhništěm. Věděl jsem, že většina fotografií tohoto krasce pořízených jinými autory je datována z jara, kdy létá na třešňové květy, anebo na podzim, kdy se brouk líhne a vylézá z kmenů. V červenci jsem jej nenalezl. Na květenství plané mrkve (Daucus carota) jsem však nalezl tohoto krasce lesknavého (Anthaxia nitidula). Množí se také v trouchnivějícím dřevě třešní, ale i jiných dřevin. Tento 7 mm velký exemplář je samička, neboť sameček by měl hruď zelenou jako krovky.  

Krasec lesknavý vidí svýma velkýma očima přibližující se obludný objektiv a často uletí. Avšak naštěstí má tendenci navrátit se po chvíli. Jediná nalezená samička pláchla na blízké květenství svízele syřišťového (Galium verum) a leskla se proměnlivě podle polohy vůči slunci.

Členité květenství zřejmě poskytovalo nejen mně svou silnou libou vůni, ale také krasci hojnost nektaru. Samička proto kvůli tomu podnikala akrobacii, a tak ukázala i svůj krásný zadeček. Tak roztomile skončilo dobrodružství č. 2!